HASIČI     VEŘOVICE   

132 LET

HASIČSKÉHO  SBORU

VE VEŘOVICÍCH

1885 - 2017

 

  Aktuality      

  Fotogalerie

  Videogalerie

  Historie

  Mladí hasiči

  Pohárová soutěž

  Technika

  Výbor

  Zásahová jednotka

  Zásahy

  Kontakt

  Návštěvní kniha

  Odkazy

 

 

Sbor Dobrovolných Hasičů je historicky prvním doloženým spolkem v obci Veřovice. Jeho počátky se kladou do roku 1885.

Ještě dříve na počátku 18. století byly ve městech a na vesnicích ustavovány noční hlídky, kterým se říkalo „ponocní“. Jejich úkolem bylo chránit obec před požáry a občany před zloději. Nočními hlídači bývali vojenští vysloužilci. Ve službě často nosívali vojenskou uniformu. Důležitou součástí výbavy ponocného byla hlásná trouba z dutého volského rohu, kterou ponocný nosil přes rameno nebo  kolem krku. Nutná byla také halapartna – železná sekera na dlouhé násadě, opatřená hrotem a ostrým hákem. Původně sloužila jako zbraň, později už jen jako symbolický odznak úřadu ponocného.

Také Veřovice měly svého ponocného od roku 1892. Dokladem toho je obecní účet, který uvádí, že placený noční hlídač ve Veřovicích dostával ročně vyplacenu částku deseti zlatých. Veřovický ponocný nosil ve službě halapartnu, která se spíše podobala valašce se železnou sekerkou a místo trouby z volského rohu nosil mosaznou píšťalku.

Ponocný troubením oznamoval nejen kolik je hodin, ale také upozorňoval občany, že bdí a hlídá jejich noční klid. Povinností ponocného bylo také hlídat úrodu před nenechavci, v létě pak hlídat obilné lány před požárem a podobně. Vypukl-li v obci požár, ponocný okamžitě vzbudil sousedy a společně se snažili hasit. Nejstarším způsobem likvidace požáru bylo stržení hořícího krovu. Když se takto nepodařilo požár uhasit, byla rozbořena celá budova, někdy i sousední budovy, aby se zabránilo šíření ohně. Velký pokrok v hašení požárů nastal po zřízení hasičských sborů a zdokonalení hasičské techniky.

 V Markrabství moravském byl první hasičský sbor založen v roce 1861 ve Fulneku. Byl to však sbor německý. První český hasičský sbor byl založen roku 1864 ve Velvarech a na Moravě to byl Sbor dobrovolných hasičů v Třebíči, založený roku 1868.

Jak už bylo napsáno v úvodu, spolek dobrovolných hasičů je vůbec prvním spolkem založeným v obci Veřovice. Psal se rok 1885. V té době bylo v obci 294 chalup, vesměs dřevěných, jejichž střechy byly kryty šindelem a na půdách bylo seno a sláma. Není proto divu, že občas některý z domů vyhořel. Hašení bylo v té době velmi primitivní. Vše záleželo na sousedské pomoci. Proto občané s nadšením uvítali založení dobrovolného hasičského spolku.

 V úvodu protokolní knihy se dočteme, že : „ Dle článku 34. řádu policie požárové a hasící ze dne 5.dubna 1873 zemského zákoníku číslo 35, má se v každé osadě, která se skládá alespoň ze sta čísel domovních, zaříditi dobrovolný spolek hasičský.˝  Za touto příčinou vysvětlil velebný pán, farář Josef Karhánek přiměřenými slovy účel spolku hasičského a jeho potřeby ve chrámu Páně a starosta obce pan Josef Grozman učinil vyzvání, by dobrovolný spolek hasičský se zřídil.

V neděli dne 12.července 1885 sešli se hospodáři a zdatní mladíci v obecním hostinci, kde jim zdejší učitel pan Josef Dušek účel a důležitost spolku objasnil a vyzval všechny přítomné, aby co možná nejvíce se jich do spolku přihlásilo a ti, kteří službu hasičskou vykonávati nemohou, aby spolek všemožně podporovali.  Ještě téhož dne se přihlásilo 62 členů skutečných a 2 přispívající. Na to sestaveny byly velebným panem Josefem Karhánkem, panem učitelem Josefem Duškem a panem starostou  Josefem Grozmanem stanovy dobrovolného spolku hasičského ve Veřovicích. Za účel dobrovolného hasičského spolku vytknuto bylo především při vzniklém požáru ve Veřovicích a okolí k hašení a hájení na pomoc přispěti, pak vůbec pěstování společenského života mezi spoluúdy, cvičení, vzdělávání a podporování se mezi sebou. Tolik ze zápisu z protokolní knihy.

V neděli dne 19.července 1885 byla proto svolána valná hromada občanů, na které byl slavnostně založen Spolek dobrovolných hasičů ve Veřovicích. Na jeho vzniku se významně podíleli hlavně nadučitel Josef Dušek st. a jeho syn Josef Dušek ml., který se stal velitelem nově vzniklého hasičského sboru. Veřovický hasičský sbor byl zařazen pod župu kravařskou č.2 ( patřila pod soudní okres Příbor), ve které byly sdruženy české hasičské sbory na Moravě. Německé hasičské sbory patřily pod soudní okres Nový Jičín.

Nově ustanovený hasičský sbor neměl v počátcích žádný majetek ani vybavení. V lednu 1886 se konala první hasičská zábava a z jejího výtěžku se zakoupilo první vybavení. V tu dobu si hasiči rovněž pořizovali první stejnokroje ( každý člen si kupoval stejnokroj sám za 5 zlatých). Hasičský stejnokroj veřovického sboru se původně skládal z uniformy vojenského střihu z tmavě šedého sukna, později to byl civilnější kabátec z modrého sukna se zapínáním na kolíčky a šňůrky, černé soukenné kalhoty a čapka francouzského ¨tvaru, zvaná „kastrolek“

Nově založený hasičský sbor již od svého začátku vyvíjel aktivní činnost. V roce 1886 vytvořil 1 družstvo lezců, 1 družstvo stříkačníků a 1 družstvo strážců. V tomtéž roce zakupuje sbor ze sbírek a různých podpor dvoukolovou stříkačku sundávací, na pérech z anglické oceli a navijákem od firmy F.Smékal a vdova – továrny na stříkačky a hasičské náčiní v Čechách za 763 zlatých. Byly také zakoupeny 3 poplachové trubky, 5 berlovek, hasičské přilby a opasky se sekyrkami a také 200 metrů hadic. Cvičení hasičského sboru se konala pravidelně každý týden. Později byly stanoveny termíny pravidelného cvičení s technikou nebo pořadovým cvičením nejméně dvakrát do měsíce.

Poprvé veřovický sbor dobrovolných hasičů zasahoval v roce 1888 při požáru dřevěné chalupy č.p.130, který vypukl krátce po půlnoci. Hasiči tak mohli dokázat, čemu se naučili a jak dovedou pracovat s moderní  technikou. V roce 1891 bylo ve Veřovicích evidováno 12 požárů. Tento neobvykle velký počet požárů měl na svědomí žhář, který domky zapaloval prý z nějaké pomsty k hasičstvu. Přestože předem dopisem oznámil, která chalupa má vyhořet, nepodařilo se požárům zabránit. Žhář nebyl potrestán, i když se vědělo, o koho jde. Tvrdilo se však, že poté, co odjel do Ameriky, požáry přestaly.

Výsledkem zaujetí pro činnost sboru bylo postavení požární zbrojnice. Byla vybudována během let 1893-1894 a na stavbě se podíleli nejen členové sboru, ale i ostatní občané. Zbrojnice byla postavena z adaptované stodoly naproti Fojtství a připomínala malý kostelík, protože nad vchodem měla dřevěnou věž, která sloužila k sušení hadic. Ve zbrojnici byla ještě malá místnost se samostatným vchodem, ve které se střídaly noční hlídky. Byly to tzv. sousedské hlídky a jejich povinností bylo obcházet vesnici během žní a chránit ji před požáry a obyvatele před zloději. Od těchto hlídek byl osvobozen starosta, farář, učitelé, přednosta železniční stanice a nemocní nebo přestárlí občané. Za první republiky byli v místnosti v požární zbrojnici umístění žebráci, kteří byli ve stáří odkázáni na obecní péči.

O činnosti hasičského sboru svědčí aktivita jeho členů, kteří se pečlivě starali o tehdejší techniku, ale také dokázali získat prostředky na zakoupení techniky nové. Obraceli se přitom na občany, kteří sice nebyli bohatí, ale spolek podporovali. V roce 1908 tak bylo možno zakoupit tzv. tragačovou stříkačku, v roce 1913 dalších 5 kusů berlovek a k dvoukolové stříkačce byl přidán předek s kozlíkem pro kočího a s oji k zapřáhnutí páru koní. Dříve museli stříkačku k požáru tahat ručně.

Po vypuknutí 1.světové války v roce 1914 narukovalo na vojnu přes 300 mladých mužů z Veřovic. Jejich odchodem byl hasičský sbor oslaben – přišel téměř o dvě třetiny členů. Mezi nimi byla skoro polovina hudebníků, takže hasičská krojovaná dechovka ( založená nadučitelem Josefem Duškem ml.)se rozpadla. Josef Dušek ml. založil proto hasičský dorost, aby doplnil stav hasičského členstva. Hasičský dorost tvořilo 48 chlapců, kteří po absolvování výcviku mohli nastoupit na místa členů, kteří museli narukovat na vojnu.

Tragická událost postihla hasičský sbor na počátku roku 1918. Dne 23.ledna  zemřel zakladatel a první velitel veřovického hasičského sboru nadučitel Josef Dušek ml. Byl pochován na místním hřbitově za účasti celé vesnice. V hasičském sboru působil přes 33 let, ke konci jako vzdělavatel.

Významnou událostí bylo  zakoupení první motorové stříkačky s motorem TATRA o výkonu 1200 litrů vody za minutu. Byla zakoupena od firmy Hrček-Neugebauer v Brně- Králově Poli a stála bez úroku 33 000 Kčs. Dosud se voda pumpovala do hadic ručně, proto byl tento agregát velkým pomocníkem. Uplatnil se při hašení několika desítek požárů, pumpování studní nebo při vypumpovávání sklepů po povodních. K ohni byl dopravován koňským spřežením, kterých bylo tehdy v obci dostatek a každý je rád hasičům zapůjčil. Členská základna se rozrůstá. V roce svého založení čítá  hasičský sbor 62 členů, v roce 1890 78 členů a v roce 1905 to bylo 70 členů. V letech 1939 – 1945 byla zaznamenána stagnace sboru. Sbor sice existoval, ale nevyvíjel žádnou velkou činnost. Za zmínku stojí snad jen tolik, že během protektorátu Čechy a Morava byly po celou dobu stanoveny noční hlídky. Měly za úkol dohlížet na to, aby v noci nikde nesvítila pouliční světla ani světelné reklamy a aby byla okna domů řádně zatemněna. Toto opatření mělo zabránit nočnímu bombardování vesnice.

Po osvobození v roce 1945 se rozrostla členská základna hasičského sboru o  ženy a mládež. Začíná se užívat názvu svaz požární ochrany namísto  dřívějšího sbor dobrovolných hasičů. Až v roce 1950 byla zakoupena Tatra 43 od pana Bartoně ze Ženklavy za 100 000,- Kčs. V té době je také konečně realizována již několikrát plánovaná a v zápětí nepovolená stavba nové požární zbrojnice. Její výstavba probíhala v letech 1952 - 1954. Bylo na ní odpracováno v akci „Z“ našimi občany, převážně členy sboru více jak 11 000 hodin zdarma. Na stavbu přispěla částkou 10 000,- Kčs dělnická tělocvičná jednota a 1 000,- Kčs strana lidová. Od té doby již hasičská zbrojnice doznala některých změn, byla vyměněna a opravena vrata, došlo také k výměně oken na budově a v roce loňském byla v celém objektu Hasičské zbrojnice provedena rekonstrukce rozvodů elektrické energie. Požární sbor byl postupně vybavován novou technikou. V padesátých letech byla zakoupena motorová stříkačka PPS4 zn.MIROR, v roce 1957 pak vozidlo T 805, v roce 1977 motorová stříkačka PPS 12 a později pak byla zakoupena cisterna CAS 16 na vozidle PV3S, kterou zub času nahlodal tolik, že musela být nahrazena jinou cisternou  PV3S uvolněnou  z vojenských skladů v roce 2003. V roce 1998 jsme získali díky HZS Nový Jičín do pronájmu vozidlo Renault Master Sanicar – sanitu, která byla úsilím našich členů přebudována na hasičské vozidlo. To nahradilo staré vozidlo T 805. Sbor je vybaven novými zásahovými obleky, obuví, přílbami a další výstrojí a výzbrojí, kterou pro zásahovou jednotku v současné době nakupujeme z rozpočtu obce.

V padesátých letech začínají probíhat různé soutěže  okrskové, okresní i krajské. Také náš sbor se aktivně zapojuje. Zúčastňují se jich družstva mužů, žen i mládeže. Nejednou si naši hasiči odváželi vítězné trofeje, hlavně družstvo žen a mládeže. Dokonce i v naší vesnici se pořádaly různé soutěže. Při čtení zápisu z výborové schůze se dovídáme např. že 1.července 1956 se konalo II.kolo celostátní soutěže požárních družstev ve Veřovicích. Ze zprávy, kterou podal  velitel a předseda se uvádí, že II.kolo celostátní soutěže, které se konalo na hřišti TJ Sokol Veřovice bylo pro naši jednotku úspěšné. Žáci v tomto kole obhájili vítězství z roku 1955 a obsadili 1.místo. 1.místo získaly rovněž ženy a muži byli na druhém místě. V současné době se i naše družstvo mužů zúčastňuje každoročně okrskové soutěže v požárním sportu.

Sbor dobrovolných hasičů ve Veřovicích již 15 let pořádá každoročně soutěž, která název „O putovní pohár SDH Veřovice“ nese od roku 1995. Veřovským hasičům se tuto soutěž podařilo vyhrát jen jednou a to v roce 2002.

Rok  1989 nijak výrazně činnost požárního sboru neovlivnil. Začíná se znovu užívat dřívější název Sbor dobrovolných hasičů. Na konci minulého století tj. v letech 1996 – 1998 se nejaktivněji projevovalo družstvo mládeže a  dorostu, kteří si jako jediní vedou vlastní kroniku a zúčastňují se hry Plamen v níž v roce 1997 obsadili 7. místo a v roce 1998  9. místo. V roce 2004 získal oddíl mladých hasičů ve hře Plamen ocenění za nejlépe vedenou kroniku.

Hasičský sbor se stará také o kulturní stránku. Výrazněji se to projevovalo hlavně v začátcích činnosti sboru. O vzdělávání hasičstva a jeho kulturní vyžití se starali hasičští vzdělavatelé. Po založení sboru se prvním velitelem stal nadučitel Josef Dušek ml., který byl zároveň i vzdělavatelem a vychovatelem. Jeho ideou bylo vytvoření pravého srdečného bratrství mezi hasiči. ( V souladu s touto ideou se hasiči vzájemně oslovovali „sestro“ a „bratře“. Toto oslovení ale používáme i dnes). Během první republiky se kulturní činnost omezila jen na veřejná cvičení, hasičské výlety, Floriánské zábavy, krmášové veselice a požárnické plesy apod. Po zrušení spolků za protektorátu zanikla také činnost divadelních souborů v rámci Sokola, Orla i DTJ, z nichž každý měl svůj ochotnický soubor i jeviště. Aby divadelní činnost v obci nezanikla, byl vzdělavatelem zvolen Ladislav Bartoň, který sloučil všechny dobré herce a zpěváky ze tří zaniklých spolků pod hasičský sbor a začal s nimi nacvičovat pásmo veselých operetek. Tato divadelní představení byla velmi oblíbena i v okolních vesnicích. V létě se hrávalo  na přírodním jevišti za obecním hostincem a v zimě nebo za deště se hrálo na jevišti U Večeřáků. V dnešní době už soubor neexistuje, což je velká škoda. Snažíme se připravovat alespoň některé akce jako tradiční ples, hasičský výlet nebo hasičské zábavy.

Seznam starostů a velitelů sboru dobrovolných hasičů seřazen od založení sboru až po součastnost.

Starostové: Velitelé:
Jan Lacina Josef Dušek ml.  do r.1897 
Adolf Geryk Jan Urbanovský  do r. 1909
Josef Beseda Jan Geryk  do r.1915
Oldřich Vlček Jan Kocián  do r. 1917
Adolf Lacina Jan Geryk   do.r. 1934
Václav Fojtík Čeněk Kocián do r. 1939
Karel Holub František křížek do r. 1945
Václav Marek Karel Matúš do r. 1953
Od roku 1973  Stanislav Černoch Josef Beseda do r. 1956
Od roku 1988 František Černoch ml. Ladislav Farník do r. 1957
  Václav Marek do r. 1960
  Aleš Beseda do r. 1962
  Stanislav Fojtík do r. 1963
  Aleš Beseda do r. 1968
  Stanislav Fojtík  do r.1980
  František Černoch do r.1985
  Jan Geryk do r. 2016
  Petr Šťastný